Dávno, předávno, když ještě lidé nejezdili v autech, ale chodili pěšky, když místo letadel na obloze létali pouze ptáci, a když zvířátka uměla mluvit, žila byla v maličké italské vesnici ještě maličkatější myška jménem Lotynka.
Jedno dlouhatánské zívnutí, pak protáhnout zadní nožky, hned na to protáhnout přední nožky a samozřejmě zamávat ocáskem. To se nám myška Lotynka probudila ve své skrýši, kam se uchýlila, když prchala před kočkou Bertou. A že byla do růžova vyspinkaná. Jenomže jí tuze kručelo v bříšku. To z toho obrovského hladu. Nejraději by teď seskočila na okno pekárny a posnídala, ale nejdříve se musela z lodě dostat zpátky domů, do pekárny pana Giovanniho.
Opatrně vykoukla ze svého úkrytu. Všude kolem byly silné provazy, bedny a sudy se všelijakým zbožím. Viděla zabalené porcelánové talíře, proutěné košíky, ale i bedny s látkami a košilemi. Vše náležitě vyrovnané a přivázané k lodi, aby se zboží za bouřky nevysypalo. To musí být obchodní loď, řekla si Lotynka pro sebe a zauvažovala, kam pak asi pluje.
Když důkladně zkontrolovala, že v okolí úkrytu nikdo není, opatrně se vydala šplhat po jednom laně, které vedlo nahoru na palubu. Už jen pár rychlých skoků, pak rychle přeskočit z paluby zpět do přístavu a hurá domů. O malou chvilku později Lotynka zděšením vypískla. Doskákala na palubu, ale neviděla přístav, ani vesnici, vlastně neviděla vůbec žádnou zemi. Kolem lodě bylo jen širé, modré moře, na kterém se pohupovaly úplně nepatrné vlnky. A tak se Lotynka omylem vydala na dalekou neznámou cestu.
„Co si teď jenom počnu?“ pomyslela si. Rozhlédla se kolem sebe a rozhodla se, že půjde prozkoumat loď, na které je teď uvězněna. Byla to odvážná myška, a přestože byla stále ještě v šoku z toho co se stalo a trochu se i bála, byla odhodlaná si poradit a v pořádku se vrátit domů. Průzkum lodi vzala hezky popořadě, napřed se na palubě schovala za sud s vodou, to aby ji námořníci neviděli. Chvíli obdivovala tři stěžně s plachtami a pak hbitě skočila do podpalubí. Tam kromě nákladu různého zboží viděla houpací sítě, ve kterých po nocích spí námořníci. Také se jí podařilo najít spižírnu, která byla bohužel zamčená obrovským zámkem. Nevynechala ani kapitánovu kajutu, ale do té nahlédla jen přes malé okénko, protože kapitán byl zrovna uvnitř. Oběma rukama byl opřený o veliký stůl, koukal do mapy a něco si bručel pod svůj plnovous. Lotynce se zdálo, jako by mu někdo odpovídal.
Už měla loď skoro prozkoumanou, když úplně vzadu, v malé komůrce viděla cosi velkého, chlupatého a zamotaného do lana. Přiskočila blíž a ejhle, ona to byla kočka Berta, celá nešťastná a uvězněná v klubku lan.
Tak co myslíte, utekla myška Lotynka nebo se rozhodla Bertě pomoci?