Osada Naděje – 04 Lidé a ti ostatní
Po probdělé noci a celém dni stráveném na Hlubokém jezeře, jsem měl večer již co dělat, abych neusnul. Oči se mi samy zavíraly, hlava těžkla a celé tělo bolelo. Viděl…
Po probdělé noci a celém dni stráveném na Hlubokém jezeře, jsem měl večer již co dělat, abych neusnul. Oči se mi samy zavíraly, hlava těžkla a celé tělo bolelo. Viděl…
Pozvolna se začínalo rozednívat. Oknem jsem zaslechl vzdálené cvrlikání prvních nedočkavých ptáků. Mohlo být tak půl páté ráno, když se otec vplížil do pokoje, aby mě probudil. Velice jej potěšilo,…
Děd Zaifir si poposedl v křesle, aby si udělal náležité pohodlí a dvakrát silně potáhl ze své dýmky. Kouř držící se v rohu taverny nás dusil, avšak navozoval záhadnou, závojem opředenou atmosféru.…
„Kolik že je to let, co jsme na poslední chvíli unikli té děsivé katastrofě?“ „Sedmdesát, možná osmdesát, už si vlastně moc nevzpomínám … „ Děd Zaifir na otázku „Jak dlouho…